SCHODIŠTĚ A ZÁBRADLÍ

Stavební truhlářství - eurookna, špaletová okna, schodiště

Stavební truhlářství zahrnuje širokou oblast výroby výrazných dřevěných interiérových i exteriérových prvků. Mezi ty interiérové patří především okna, zárubně, dveře, schodiště, zábradlí či obložení. K exteriérovým zase pergoly, altány, terasy, zahradní domky, balkónová zábradlí, ploty, brány a vrata, dřevěná pódia a podlahy, garážová stání či dětská hřiště. Jde tedy o komponenty, které výrazně utvářejí ráz objektu nebo interiéru budov soukromých nebo komerčních. Mnohé ze jmenovaných prvků lze dále rozdělit na různé druhy. Těm se budeme věnovat již při specifikaci naší výroby na odkazech níže.

Výrobky z oblasti stavebního truhlářství pravidelně vyrábíme pro:

- Entaze s.r.o., Náchod
- Město Nové Město nad Metují
- Komplet interiér - Petr Kulda, Lhota (okr. Červený Kostelec)
- ZŠ a MŠ Krčín, Nové Město nad Metují

NAŠE NABÍDKA V OBLASTI STAVEBNÍHO TRUHLÁŘSTVÍ

INTERIÉROVÉ DVEŘE

Jelikož je výroba interiérových dveří a zárubní centrem naší výroby, pojednáváme o ní rozsáhle v samostatné sekci ZDE.

SCHODIŠTĚ A ZÁBRADLÍ

Schodiště je dominantou interiéru - ať už v bytě nebo rodinném domě - a každá dominanta prostoru vyžaduje pozornost při navrhování designu i realizaci. Interiérové schodiště plní nejen svou komunikační funkci, ale je i estetickou, a po finanční stránce nemalou, hodnotou bytu nebo domu. Design posouvá tento interiérový prvek do dimenzí, kam řadíme umělecké doplňky, tvarově extravagantní elektroniku, atypický nebo historický nábytek. Díky čím dál více spolehlivějším a dokonalejším konstrukcím si designéři mohou dovolit řešení, při kterých mnohdy nevěříme vlastním očím. Nejde však ale jen o extravaganci, nýbrž o to, aby celek schodiště korespondoval s designem celého interiéru. K designérské originalitě nebo oživení se dnes používají různé doplňky, netradiční materiály či povrchová úprava.

ŘEŠENÍ SCHODIŠTĚ PŘI VÝSTAVBĚ NOVÉHO DOMU

Investujete-li do výstavby úplně nové budovy (ať už soukromé nebo komerční) a vyžaduje-li její dispozice schodiště, neodsunujte jeho řešení do pozadí. Při řešení schodiště je nejdůležitější promyslet jeho umístění jak v určitých místnostech, tak v celém interiéru. Prostor v běžném rodinném či bytovém domě zvětšujeme právě více poschodími. Zaměříme-li se na rodinný dům, zůstává faktem, že může mít maximálně dvě nadzemní, jedno podzemní podlaží a podkroví, což znamená, že schodištěm spojujeme až čtyři nad sebou umístěné prostory. Podívejme se na to, kdy a jakým způsobem schodiště uvnitř obytného prostoru navrhnout. Jde totiž o zcela zásadní věc, jelikož z projektů, které zákazníci předkládají k ocenění, se často dozvídáme, že se v novém domě do detailů řeší doslova všechno - jen na schodiště dojde řada až někdy na konci procesu. V těchto případech je pak charakteristické, že je nutné skloubit požadavek na pohodlné schodiště, ale "hlavně ať zabere co nejméně místa!". Jaký by tedy měl být správný postup si vysvětlíme v následujících bodech.

A) Již při tvorbě studie a diskusi s klientem je potřebné ujasnit si typ a tvar schodiště, zákazník by měl předložit svoji představu a co se mu líbí. Půdorys schodiště pak ovlivňuje další tvorbu půdorysného členění celého interiéru včetně komunikací.

B) Dále by měl mít klient rozmyšleno, zda bude schodiště plnit v interiéru dominantní funkci, nebo bude nenápadně „zastrčeno" v hale za zádveřím apod.

C) Z konstrukčního hlediska bude také nutné znát výšku mezi podlažími, které bude nové schodiště spojovat, a z jakých materiálů bude proveden vlastní strop.

Z těchto požadavků vyplývají pro vyřešení problematiky schodiště následující úkoly:
- ze zvoleného tvaru a konstrukční výšky zjistíme, jaký prostor je třeba pro schodiště připravit
- dle tvaru schodiště také zvažujeme komunikační cesty, především nástup a výstup v jednotlivých podlažích
- nástup a výstup schodiště podstatně ovlivňuje řešení dveří - ty musí být logicky umístěny tak, aby nebránily přístupu do schodiště
- z vypočítaných podchodných výšek můžeme vycházet při navrhování prostoru pod schodištěm a přemýšlet o využití tohoto prostoru
- tvar schodiště ovlivňuje mimo dveří také umístění oken, způsob jejich otvírání, údržbu atd.
- výsledný návrh schodiště a požadavky klienta mohou přivést projektanta k nutnosti změny původně plánovaných dispozic, když po konzultaci se zákazníkem dojde k závěru, že si navrhovaná koncepce a představy klienta vzájemně neodpovídají

SCHODIŠTĚ - KONSTRUKCE, TYPY, MATERIÁL A VŠE, CO SE HO TÝKÁ

A začneme tím nejdůležitějším, a to uvedením vlastností správného schodiště.

1. Funkčnost
Schodiště musí přesně odpovídat použití, pro které je určeno. Interiérové schodiště rozhodně nepatří do venkovních prostor.
2. Pohodlnost
Pohodlností myslíme mimo jiné dostatečnou šířku schodiště a výšku nášlapů. Jednoduchou pomůckou pro určení této vlastnosti je fakt, že by se na schodišti měli dva lidé bez problémů vzájemně vyhnout. Standardní šířka schodiště je 90 cm, přičemž reálné rozměry se pohybují v rozmezí od 60 do 120 cm. Běžná výška nášlapu bývá v rozmezí 16 až 19 cm. Ke komfortu schodiště patří také jeho osvětlení. Ideální je, pokud schodiště umístíme tak, že je ve dne osvětleno přirozeným světlem. Stejně tak ale potřebujeme i osvětlení umělé, jelikož po schodech budeme chodit i po soumraku a před rozbřeskem. Komfortní je zcela určitě takové schodiště, které "žije s námi". Tzn. že schodišti, a v této roli zejména zábradlí důvěřujeme natolik, že se v domě nebojíme o děti, které v něm vyrůstají, a v pozdějším věku i o sebe, začnou-li se projevovat pohybové obtíže. Za nepohodlné považujeme kluzké schodiště a v případě pádu si určitě zanadáváme, když narazíme na ostré hrany. Aby schodiště nebylo kluzké, používají se speciální povrchové úpravy. Další možností je vybroušení drážek na okrajích stupnic, které se osadí speciálními pásky s protiskluzovým povrchem.
3. Tuhost
Tato vlastnost odráží vhodnost použitých materiálů tak, aby nedocházelo ke tvarové deformaci schodů v prostoru.
4. Odolnost schodnic proti opotřebení
Vzniklé rýhy a vrypy na povrchu schodnice ukazují na použití měkkých či nedostatečně zpracovaných materiálů. Mechanickou odolnost podporuje kvalitní povrchová úprava schodnic.
5. Hlučnost schodů neboli jejich rezonance
Této vlastnosti je důležité si všímat při kotvení schodiště u stěny. Zvuk schodů by se neměl přes kotvící příčku nést do sousedící místnosti.

TYPY SCHODIŠŤ - viz. obr.

- dle konstrukce

Samotná konstrukce schodiště může být buď zakomponovaná do prostoru, nebo se stane přímo stavební součástí našeho domu (schodiště betonová, železobetonová, kamenná).
Pokud počítáme se schodištěm, které bude v prostoru zakomponované, tzv. samonosné, budeme při stavbě muset nejprve vytvořit schodiště provizorní a teprve až při finálních úpravách nainstalovat své schody navržené. Montáž pak proběhne velmi rychle a vlastně i čistě. Podmínkou jsou dobře připravená místa k ukotvení. K těmto konstrukčním typům schodišť řadíme:

Vřetenová schodiště

Vřetenové schodiště a jeho stupně kotvíme jednostranně do takzvaného vřetene - čili nosného středového sloupu. Může být vyroben buď ze železobetonu, nebo kovu, dřeva, ale i zdiva. Samotné schodiště pak vřeteno obtáčí a výsledek takového návrhu také nazýváme schodištěm točitým. Vřetenová schodiště působí vzdušně, na dojem lehce a v zásadě se hodí přímo do interiéru. Vřetenové schodiště není ovšem vhodné pro stěhování objemnějších předmětů. Výhodou takového schodiště však je, že zabere tedy velmi málo místa.

Páteřová a bočnicová schodiště

Páteřová schodiště mají nosník z betonu, oceli či dřeva. Tento nosník probíhá pod středem ramene po celé délce schodiště. Naproti tomu bočnicová nebo také schodnicová schodiště mají své stupně kotvené do bočnic, umístěných po obou stranách ramen.

Kazetová schodiště, modulová a zavěšená

U těchto schodišť může být jedna nebo i obě bočnice tvořené stěnou. Samotná schodiště těchto kategorií se pak vyrábějí ze dřeva, kovu i betonu. Každou stupnici kazetového schodiště tvoří samostatný rám a ten je připevněný k zábradlí. Kámen, keramika, sklo či dřevo, jsou materiály vhodnými pro výplň takového rámu.
Modulová schodiště se vyrábí jako samonosné konstrukce, kde se jednotlivé díly navzájem spojují pohyblivými čepy.
Oproti tomu u schodišť zavěšených jsou pak stupně kotvené vždy z jedné strany do stěny a ze strany druhé na strop. K tomu se používají buď lanka, nebo ocelové tyče a každý stupeň takového schodiště je kotven samostatně.

Železobetonový prefabrikát

Železobetonové schodiště se vyrábí mimo stavbu, na místo se přiveze a jednotlivé dílce se montují.

Betonové monolitické schodiště

Toto schodiště patří k druhému konstrukčnímu typu schodišť, a to k těm, jež se jsou stavební součástí. Odlévá do připraveného dřevěného bednění, do kterého vkládáme ocelovou výztuž. Bednění se odstraňuje po zatvrdnutí betonu.

- dle vzhledu

Přímoramenné schodiště

Jde o nejjednodušší typ schodiště, které oceníme zejména při pohybu po něm, ale také při stěhování nábytku větších rozměrů a hmotnosti. Z estetického hlediska však nepatří k působivým.

Rameno schodiště však můžeme zakřivit či zalomit do tvarů písmene S, J (točité schodiště) nebo L (schodiště jednoulomená - mohou být i dvakrát lomená), zatočit do oblouku či dokonce kruhu (schodiště vřetenové).

- dle sklonu

Rampové schodiště - výška stupně 8 - 13 cm, sklon 10 - 20 stupňů
Mírné schodiště - výška stupně 13 - 15 cm, sklon 20 - 25 stupňů
Normální schodiště - výška stupně 15 - 18 cm, sklon 25 - 35 stupňů, tento typ schodiště zajišťuje nejbezpečnější a nejpohodlnější chůzi po něm
Strmé schodiště - výška stupně 18 - 20 cm, sklon 35 - 45 stupňů
Žebříkové schodiště - výška stupně 20 - 25 cm, sklon 45 - 65 stupňů

SCHODIŠTĚ A JEHO TERMINOLOGIE

Schodišťové rameno - sestava schodišťových stupňů o minimálně třech výškách
Nástupní rameno - spodní rameno schodiště
Výstupní rameno - horní rameno schodiště
Podesta - vodorovná plošina spojující nebo ukončující schodišťová ramena
Schodnice - šikmý nosník podporující schodišťové rameno nebo schodišťové stupně
Stupeň - konstrukční prvek umožňující překonávat určitou výšku a délku jedním normálním krokem
Jalový stupeň - první v rameni, výškově na úrovni spodní podesty
Nástupní stupeň - první zvýšený
Výstupní stupeň - poslední ve vlastním rameni ukončující stupeň - poslední, se stejnou výškovou úrovní jako horní podesta
Ukončující stupeň - poslední, se stejnou výškovou úrovní jako horní podesta
Výstupní čára - myšlená čára výstupu po schodišti
Zrcadlo - volný prostor mezi schodišťovými rameny
Stupnice - horní plocha každého stupně
Podstupnice - svislá plocha mezi stupni, může být mírně zkosená
Čelo - boční plocha stupně
Podchozí výška - vzdálenost od nášlapu ke stropu
Průchodná šířka - šířka schodišťového ramene měřená mezi ohraničujícími konstrukcemi schodišťového prostoru

ZÁBRADLÍ

Zábradlí je základní prvek určující bezpečnost schodiště. Nenechte se zlákat k esteticky zajímavým schodům bez zábradlí. Volba schodiště bez zábradlí nebo pouze s jednostranným zábradlím - jednoduchým madlem - je často volbou extrémní, když máme málo místa. Z hlediska designu je tato varianta využívána nejčastěji v moderních loftových bytech nebo v exteriérech. Přesto žádné schodiště přesahující výšku 50 cm se neobejde bez zábradlí, jelikož jde o bezpečnostní normu. Navíc dům bez zábradlí neprojde kolaudací. Zábradlí zajišťuje ochranu před pádem a oporu při chůzi, odolává tedy dvojímu zatížení - ze strany a shora.
Rozměrové parametry zábradlí by měli být následující: Madla zábradlí musí být umístěna alespoň 90 cm nad hranou každého schodu, ideálně pak 110 cm (běžně se používá průměr - 100 cm). Ovšem hloubka prostoru nesmí při 90 cm přesáhnout 3 metry, při hloubce volného prostoru 3 až 12 metrů musí být madlo vysoko právě alespoň 100 cm. Z důvodů bezpečnosti dětí se používá ještě takzvané dětské madlo, které umisťujeme ve výšce 40 až 70 cm. Výplň zábradlí může být libovolná - plná, mřížová, sloupková či tabulová, přičemž základní pravidlo udává, že mezery mezi jednotlivými svislými díly (pokud není zábradlí plné) by neměly být větší jak 12 cm.
Je velmi důležité, aby žádné madlo nemělo ostré hrany či různé výstupky a pokud je možné, aby madlo nebylo po celé délce schodiště přerušené, dosáhli jsme ideálního stavu. Zábradlí může být úplně samostatné, může ale také být připevněné ke stupňům či nosné konstrukci. Umístit jej lze jak vertikálně, tak horizontálně. Mezi vertikální členění patří například svislé tyče, které navíc opticky prostor výškově prodlužují, takže v interiéru sehrávají hned dvojí roli. Další možností, jak si pohrát s prostorem, jsou horizontální šikmé výplně, jež schodiště tzv. vyplní a opticky sníží. Určitě bychom však pro zábradlí měli volit stejné materiály a jejich kombinace, jako pro schodiště. Zábradlí je přece neoddělitelná součást schodiště, a proto se významně podílí na jeho celkovém vzhledu.

MATERIÁLY ANEB SCHODIŠTĚ VE SLUŠIVÉM KABÁTKU

Dnešní trendy schodiště jsou ve znamení jednoduchosti, vzdušnosti a lehkosti. Nejčastěji zákazníci volí přímý typ schodiště, který je nejen tvarově jednoduchý a čistý, ale designérům umožňuje zaměřit se na pestrou volbu dílčích materiálů použitých na schodnice, podstupnice či zábradlí. Díky barevné i tvarové rozmanitosti dnešních materiálů většinou usilujeme o to, aby se schodiště stalo originálním uměleckým dílem. Pokud jste se již po nějakém schodišti poohlíželi, neuniklo Vám určitě, že většina schodišť je vyrobena z kombinace více odlišných materiálů. I když se tedy dále budeme zabývat jednotlivými materiály, předložíme Vám i možnosti, jak je lze kombinovat. Možnosti jsou prakticky neomezené, jen byste neměli zapomenout na pravidlo, že někdy "Méně znamená více". Na jedno schodiště je tudíž nevhodné použít více jak dva druhy materiálu.

Dřevěné schodiště

Dřevo je tradičním materiálem používaným na výrobu schodiště. Dodává interiéru přírodní atmosféru, a tou rozhodně nic nezkazíte. Na druhou stranu celodřevěná schodiště působí plně, někdy až těžkopádně, což z hlediska designu není optimální. Nejčastěji jsou proto využívána v klasických či dobových interiérech, kde mohou být doplněna ozdobnými kazetami, lištami či řezbami. Ovšem i zde je možné odlehčení subtilnějším kovovým typem zábradlí či volnými schodišťovými stupni bez podstupnic kotvenými do boční schodnice. Snad jedna z mála výtek, která směřuje k funkčnosti dřevěných schodů, je všeobecně známý specifický zvuk vrzajícího dřeva. Nejčastěji se pro výrobu dřevěného schodiště používají z měkkých dřev smrk a borovice, z těch tvrdých potom dub, buk, jasan a javor. Přednost většinou dostane měkké dřevo, jelikož je levnější. Odborníci však radí pravý opak, tedy připlatit si za tvrdé dřevo, obzvláště chcete-li schodiště celodřevěné. Cenově nejdostupnější z nich je dub, který je nenáročný na údržbu a navíc poměrně odolný. Mezi méně často používané dřeviny patří modřín, olše, bříza, třešeň, ořech a exotické dřeviny jako je teak, mahagon či oliva, které působí velmi reprezentativně.

Povrch každého dřeva je třeba dále upravit. I u schodiště se nejběžněji používá bezbarvý lak. Své příznivce však postupně nacházejí i tvrdé voskové oleje. Dnes jsou tyto výrobky odolné jako laky, navíc olej na dřevě výrazněji vykreslí jeho přirozenou strukturu. Lakovaná dřevina naopak často působí uměle. Další výhodou oleje je možnost lokálních oprav. Nicméně jak už to se dřevem bývá, v obou případech musíte počítat jednou za čas s generální údržbou dřeva - s přebroušením nebo přeolejováním. Jak často to bude nutné? To záleží na zátěži a provozu schodiště. Pokud jej budete šetrně udržovat určeným přípravkem, vydrží Vám deset a více let.

Dosud jsme však pojednávali pouze o masivu. Dřevo ale nabízí další možnosti, které jsou pro výrobu schodiště vhodné. Využitelné jsou zejména v moderních interiérech, do kterých se nehodí klasický dekor dřeva a klient nechce sáhnout po úplně odlišném materiálu. Na mysli máme spárovku, biodesku, MDF desku nebo dokonce překližku s rozličnými povrchovými úpravami.

Betonové schodiště

Tvar monolitického betonového nebo železobetonového schodiště bývá libovolný (při dodržení technických, konstrukčních norem) a přesto velmi odolný. Takové schodiště je vskutku šité na míru. Nemá pravdu ten, kdo tvrdí, že beton je nevhodný, nebo dokonce snad nevzhledný materiál. Tvary, jakých můžeme monolitickým betonovým schodištěm dosáhnout, jsou velmi pohledné a dynamické. V případě monolitických schodišť by měla platit nepřímá úměra: čím exponovanější je prostor, do něhož schody umísťujete, tím by mělo být schodiště jednodušší, jen s jemnými detaily. Betonové schodiště pak doplňujeme luxusními doplňky jak na nášlapy, zábradlí či na úpravu okolí schodišťového prostoru.

Přednosti betonového schodiště:
- vysoká únosnost při subtilní tloušťce
- požární odolnost
- univerzální materiál pro interiér, exteriér, rodinné domy i veřejné budovy
- široké spektrum materiálových kombinací
- využití již při hrubé stavbě, urychlí podstatně vlastní průběh výstavby
- nízká hlučnost a neznatelný přenos vibrací do stěn
- pevné kotvení zábradlí
- možnost montáže plošiny pro vozíčkáře
- možnost umístění krbů a topidel pod schodiště
- přijatelná cena

V případě, že jste se rozhodli pro variantu betonového schodiště, musíte předem vědět, že monolitická schodiště působí ve vzdušném typu interiéru jako těžký prvek. Navíc je během stavby hojně používáno řemeslníky, a tudíž je betonový podklad opotřebován dříve, než si jej stihneme obložit povrchovým materiálem. Skončí-li tedy zedníci svoji práci, je nutné najít vhodný materiál pro obklad. Určitě se nabízí dlažba (keramika), dřevo, koberec, kámen, ale i moderní plasty, ocel nebo dokonce sklo. Sáhnout můžeme i po pohledovém betonu, který zpravidla opatřujeme barevným nátěrem. Toto řešení skvěle zapadá do moderních interiérů. Je-li Vaší volbou obklad dlažbou, shánějte určitě speciální dlažbu s protiskluzovými prvky, která je na našem trhu pro toto použití dostupná. Ať už ve finále zvolíte na obklad jakýkoliv materiál, nezapomeňte na to, že by měl ladit s celým interiérem, neměl by být vytržený z kontextu celého bytu či domu.

Kamenné schodiště

Kamenná schodiště dnes většinou známe ze starších staveb. Kouzlo kamenných schodů je v takových stavbách jedinečné a životnost téměř neomezená. Opět však nesmíme zapomenout na protiskluzové prvky. V současnosti můžete vybírat ze stovky druhů dobře definovatelných kamenů. Nabídka se rozšiřuje dalším množstvím velmi kvalitních umělých konglomerovaných materiálů kámen využívajících. Kamenné schodiště může být povrchově upraveno buď do vysokého lesku nebo do přírodního vzhledu lámaného kamene. I takové schodiště se ale může poškodit např. olejovou skvrnou. Předcházet tomu můžete nanesením speciálního ochranného přípravku. Kámen bývá nejčastěji používán na obklad betonových nebo železobetonových schodišť. Vhodným doplňkem k takovému schodišti je kovové zábradlí. V jiných kombinacích bývá kámen na schodišti k vidění zřídkakdy. Když už k této volbě někdo přistoupí, dosáhne většinou extravagantního účinku, který je vhodný především do komerčních nebo veřejných prostor.

Schodiště se skleněnými prvky

Kalené sklo na schodiště používáme nejčastěji na stupnice nebo do plošných výplní zábradlí. Schodiště s tímto materiálem jsou většinou designovým prvkem celého prostoru, působí vzdušně a odlehčeně, a to především díky tomu, že bývají bez podstupnic. Sklo používané na schodiště je vyrobené z několika vrstev skla tvrzeného a zdobit ho můžeme matováním, pískováním, nebo různými metodami barvení včetně rozličných motivů a vzorů. Ovšem čisté sklo a ještě v kombinaci s čistým kovem jsou nejvhodnějším řešením. Uvažujete-li o použití čirého skla na schodnice, popřemýšlejte, zda někomu z budoucích uživatelů nebude vadit průhled těmito schody do dolních podlaží. Ač tento problém vypadá na první pohled malicherně, vězte, že je tomu naopak.

Schodiště z různých kovů

Kovová schodiště nebo schodiště alespoň s nějakými kovovými prvky jsou dnes trendově nejžádanější. Nejčastěji používaným kovem na schodiště je nerezová ocel, která je povrchově upravená do požadované podoby leštěním, pískování nebo kartáčováním. Taková schodiště jsou velice pevná a odolná, ale do interiéru vnášejí chladný, až průmyslový vzhled. Ten se dá zjemnit kombinací s tzv. teplými materiály, například dřevem nebo vhodným osvětlením, či již zmíněnou kombinací se sklem. Mezi další nestandardní designové prvky patří u schodišť například ocelová lana suplující zábradlí, podtrhující vzdušnost a lehkost celé konstrukce. Můžeme se setkat i se schodišti celokovovými od uměleckého kováře. Taková schodiště se stávají neopakovatelným originálem interiéru a zasunout je někam do ústraní určitě není vhodné.

NAŠE NABÍDKA PRO VAŠE SCHODIŠTĚ A ZÁBRADLÍ

S výrobou a montáží téměř jakéhokoliv schodiště máme bohaté zkušenosti. Vyrobíme Vám rádi nejen celodřevěná schodiště, dřevěné obklady nebo zábradlí, ale i moderní schodiště na klíč s libovolnými materiálovými kombinacemi včetně osvětlení. Z výše uvedených informací tedy poskládejte svoji představu o tvaru, typu a materiálu Vašeho schodiště a oslovte nás. Naše výrobní možnosti jsou v tomto směru neomezené, tedy kromě schodiště betonového nebo železobetonového, které Vám ale rádi vkusně obložíme a doplníme osvětlením či zábradlím, pokud již není součástí monolitu.